Měli bychom mít další dítě?

Domnívám se, že většina rodičů dnes stráví přinejmenším nějaký čas tím, že se trápí otázkami, kolik chtějí mít dětí, kolik let od sebe by jejich děti měly být, a, samozřejmě, jestli si je dnes vůbec mohou dovolit!! Pokud však máte dítě se speciálními potřebami, mohou být tyto starosti a otázky zvlášť těžké. Podobné starosti slýchám od mnoha rodičů:

 

„Problémy našeho dítěte jsou genetické, proto je možné, že naše další děti mohou mít stejné problémy.“Může to být jedno z nejobtížnějších témat. Každý pár je v tomto ohledu jiný a možná bude potřebovat hodně času, aby toto téma promyslel a probral ze všech stránek. Někteří rodiče nebudou chtít využít tuto příležitost a mít více než jedno dítě s postupujícími zdravotními nebo vývojovými problémy, a to z mnoha důvodů. Jiní dojdou k tomu, že by jim to nevadilo, jiní se pro to rozhodnou, budou ale nejistí.„Naše dítě má tolik speciálních potřeb, že bychom asi neměli dost času, energie a peněz, které bychom poskytli dalšímu dítěti, i když bychom jej doopravdy chtěli.“Pokud doopravdy chcete mít více dětí, pak by možná bylo užitečné, abyste tyto starosti přehodnotili.

Místo toho, abyste se soustředili na problémy jako na překážky, které vám brání v tom, abyste měli další dítě, přemýšlejte o nich jako o výzvách, které jsou právě před vámi a na které je potřeba odpovědět! (Ano, já vím… „To se lehce řekne…“…ale čtěte dál.)Pamatujte na to, že vaše dítě se speciálními potřebami stále roste a mění se a že se stále mění i jeho potřeby: některé se zmenší, některé zmizí, některé se mohou zvětšit. Některé můžete předvídat, jiné ne. (Tak je to s většinou věcí v životě, jak jste si mohli všimnout!)

Pokud můžete předpovědět některé dlouhodobější potřeby, např. zdravotní, jazykovou nebo jinou vnější intervenci, případně zvláštní dohled nebo strukturovanou péči, možná bude potřeba, abyste se zamysleli nad tím, jak získat nějakou další pomoc, kterou vy nebo vaše dítě možná budete potřebovat.To, co dnes vypadá jako překážka, se stejně tak může časem samo změnit nebo vyřešit. Vzpomeňte si na dobu ve vašem životě, kdy se vám zdálo, že chození do školy nebo to, že by vám patřil dům, případně to, že byste měli dítě, je naprosto nemožné. Některé věci v životě neovlivníme, některé věci v životě ovlivňují nás; přesto existuje mnoho věcí, které ovlivnit můžeme nebo můžeme zapříčinit, aby se vůbec staly.„Bojíme se toho, že postižení našeho dítěte by mělo dopad na naše další dítě nebo děti, a jestli by se u nich neobjevily nějaké problémy, nebo by se necítily zanedbané.“U dětí se neobjevují problémy jen proto, že mají bratra nebo sestru s postižením.

Každý sourozenec reaguje jinak, podle svého věku, podle toho, jaký vliv má daná situace na jeho život, podle typu osobnosti a podle toho, jestli se v rodině cítí bezpečně, šťastně, jestli má dostatek podnětů a příležitostí. Postoje rodičů k rozdílům, schopnostem, odpovědnosti a pomoci při péči o sourozence mají vliv na všechny děti ve všech rodinách. To, že máte v rodině někoho se speciálními potřebami, může být pro dítě jedna z nejdůležitějších zkušeností, týkajících se hodnot v mezilidských vztazích - ať pozitivní nebo negativní. Jako rodič máte zvláštní povinnosti ke svému dítěti se speciálními potřebami a další máte ke svým ostatním dětem, protože ty mají také speciální potřeby: potřebují vědět, že tu pro ně jste a že jejich dětství má velkou cenu. Měli byste vědět, že mohou mít stejné pocity a projevy, jako všichni ostatní sourozenci, tedy pocity úzkosti, strachu, vzteku nebo viny, které mohou, ale nemusejí souviset s postižením jejich bratra nebo sestry!Sourozenecké vztahy jsou velmi složité a stále se proměňují podle toho, jak se děti vyvíjejí. Dětský svět je velmi malý a děti chápou samy sebe jako jeho střed. Je to místo, kterému musíte věnovat zvláštní pozornost, mít jej rádi, živit a objímat.„Můj manžel/moje manželka a já se nemůžeme shodnout. Já bych chtěl/a další dítě, ale on/a nechce.“ Nebo: „Já další dítě nechci a on/a ano.“ Představte si, jak se o něčem se svým protějškem radíte. Možná budete potřebovat nějakého objektivního, empatického člověka, který vás oba vyslechne a pomůže vám, abyste si naslouchali navzájem. Rozhodování o tom, jestli budete mít další dítě, případně děti, nebo ne, může být jedno z nejdůležitějších rozhodnutí za celou dobu vašeho manželství. Přemýšlejte o speciálních potřebách vašeho dítěte: o čase, práci, energii a soustředění, které pro naplnění těchto potřeb vydáváte.

Pokud na tomto tématu společně uvíznete, má speciální potřeby vaše manželství! Má právo na stejnou míra času, práce, energie a soustředění, které tak láskyplně dáváte svému dítěti.Pokud to shrneme, neznám sice statistiky, ale určitě by bylo zajímavé zjistit, kolik párů, které mají dítě se speciálními potřebami, se rozhodnou pro další. Podle své zkušenosti bych řekla, že to procento je velmi vysoké. Dodala bych, že nejčastější komentář, který slýchám, bývá: „To, že jsme se rozhodli pro další dítě, bylo nejlepší rozhodnutí, které jsme kdy udělali, a to pro celou naši rodinu.“Pamatujte však na to, že jde o můj soukromý dojem… existují také páry, pro které představovalo další dítě velký boj. A také jsou páry, které další dítě neměly a svého rozhodnutí litovaly, zatímco jiné jsou se svým rozhodnutím naprosto spokojené.To, jestli budete mít další dítě, je naprosto osobní a velmi složité téma. Autor: Nancy Miller, Ph.D.

Zdroj: Specialchild.com, překlad Martina Jakubův