Vzdělávání dětí se speciálními potřebami

Nová vyhláška od 1. 9. 2011 – nejdůležitější změny

Zajistit svému dítěti kvalitní a odpovídající vzdělání, a tím mu umožnit dobrý start do samostatného života, patří většinou mezi priority každé rodiny. A vzdělávání dětí se speciálními potřebami není výjimkou. Od 1. září 2011 vstoupila v platnost nová vyhláška, která upravuje právě podmínky vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami.

Některé změny a úpravy jsou přitom zcela zásadní. Dokument například dává jakousi záruku, že škola již tak jednoduše nemůže odmítnout žáka se speciálními vzdělávacími potřebami. Což se do této doby bohužel dělo zcela běžně.

Dalším velkým plusem nové vyhlášky je například rozšíření kompetencí asistenta pedagoga na oblast sebeobsluhy či zrušení přípravného ročníku základních škol speciálních. Jak ale budou všechny tyto novinky fungovat v praxi, to ukáže až čas a konkrétní přístupy škol. Pojďme se na jednotlivé možnosti pro rodiče a jejich děti podívat podrobněji.

Nejdůležitější změny

1. září 2011 vstoupila v platnost nová vyhláška o vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami a dětí, žáků a studentů mimořádně nadaných Vyhláška č. 147/2011 Sb., která mění stávající vyhlášku č. 73/2005 Sb. Podmínky vzdělávání žáků mimořádně nadaných zůstávají stejné, značných změn však doznala část týkající se žáků se speciálními vzdělávacími potřebami.

↑ Zpět nahoru

Vyrovnávací opatření

K takzvaným podpůrným opatřením přibyla opatření vyrovnávací. Podpůrná opatření jsou určena těm dětem, které se vzdělávají v režimu speciálního vzdělávání. Týkají se žáků se zdravotním postižením, ale také žáků mimořádně nadaných. Vyrovnávací opatření jsou uplatňována při vzdělávání žáků se zdravotním nebo sociálním znevýhodněním. Jejich cílem je podpořit školní úspěšnost těch žáků, jejichž vzdělávací potřeby nejsou důsledkem zdravotního postižení.

Jedná se například o pedagogické nebo speciálně pedagogické metody a postupy, individuální podporu, využívání poradenských služeb školy a školských poradenských zařízení (kterými jsou speciálně pedagogická centra a pedagogicko-psychologické poradny).

Mezi výčet těžkých zdravotních postižení byl nově doplněn termín „středně těžké mentální postižení“, který je podle Světové zdravotnické organizace (WHO) charakterizován IQ v rozmezí 35 až 49 bodů.

Další obměnu vyhlášky zaznamenáváme v paragrafu zabývajícím se Individuálním vzdělávacím plánem. Ten již nově neobsahuje návrh případného snížení počtu žáků ve třídě běžné školy, kde se žák s postižením vzdělává. Tento požadavek je nyní plně součástí podpůrných opatření, která navrhuje a jejichž míru stanovuje výhradně odborník ze školského poradenského zařízení – tedy speciální pedagog.

Školy musí zajistit podmínky pro integraci

Dříve platilo, že se mohl žák se zdravotním postižením přednostně vzdělávat formou individuální integrace v běžné škole pouze tehdy, pokud to odpovídalo podmínkám a možnostem školy. Dnes už škola takového žáka odmítnout nemůže, ale měla by najít vhodné prostředky, zajistit personální obsazení a učinit taková opatření,  která by dítěti s postižením integraci v běžné škole bez problémů umožnila.

Zcela jistě je to dobrá zpráva pro ty rodiče, jež spádové školy odmítaly s tím, že pro vzdělávání žáka s postižením nemají podmínky. Rodiče pak museli objíždět okolí a hledat školu, která by byla ochotna jejich dítě do integrace přijmout.

Z nového znění vyhlášky dále vyplývá, že je striktně zakázáno, aby se žák bez zdravotního postižení vzdělával podle vzdělávacího programu pro žáky se zdravotním postižením. Dříve se totiž stávalo zcela běžně, že byl například žák v hraničním intelektovém pásmu (tedy s  IQ v rozmezí 70 až 84 bodů)  nebo žák se sociálním znevýhodněním vzděláván v základní škole speciální podle upraveného vzdělávacího programu. To pro něj nebylo vhodné a jeho osobnost tak nemohla být po výchovně-vzdělávací stránce maximálně rozvíjena.

Doplněn je dále odstavec týkající se žáků se zdravotním či sociálním znevýhodněním, kteří i při zohledňování individuálních potřeb ve vzdělávacím procesu jakkoli selhávají. Nyní je možné, aby se tito žáci po dobu nezbytně nutnou pro vyrovnání jejich znevýhodnění vzdělávali v podmínkách zřízených pro žáky se zdravotním postižením. U sociálního znevýhodnění se jedná o dobu nejdéle pěti měsíců. Po celou dobu však dítě zůstává žákem původní školy a po uplynutí této doby se do ní musí vrátit. Jinými slovy – dítěti, které má problémy, jsou tak na určitou dobu poskytnuta maximální možná opatření vedoucí k vyrovnání jeho znevýhodnění, a to ve „speciálních“ podmínkách.

Nové kompetence asistenta pedagoga

Asistentovi pedagoga přibyla jedna z hlavních činností – nyní je kompetentní mimo jiné také k tomu, aby poskytoval žákům s těžkým zdravotním postižením nezbytnou pomoc při sebeobsluze a pohybu během vyučování a také při akcích pořádaných školou. V praxi to znamená, že škola již nebude moci dále požadovat, aby byl ve třídě po celou dobu vyučování, a zejména o přestávkách, přítomen osobní asistent žáka. V mnoha případech to může vést k podpoře samostatnosti a k rozvoji soběstačnosti žáka, jehož osobní asistent mu může například jen pomoci při přesunu do a ze školy.

Organizace speciálního vzdělávání

Ve třídách, odděleních a studijních skupinách zřízených pro žáky se zdravotním postižením mohou být nově zařazeni souběžně žáci dvou i více ročníků, popřípadě i I. a II. stupně.

Ve třídách pro žáky s těžkým zdravotním postižením a nově také ve třídách škol při psychiatrických léčebnách mohou vzdělávací činnost zabezpečovat současně tři pedagogičtí pracovníci, z nichž alespoň jeden je asistent pedagoga. Znamená to, že i na základě nových kompetencí těchto asistentů může být ve vzdělávací skupině přítomno asistentů více.

Upevňují se práva rodičů

Součástí vyhlášky je také nová příloha s informacemi, se kterými musí být rodiče (zákonní zástupci) podrobně seznámeni, než dají souhlas k zařazení svého dítěte do zvolené formy vzdělávání. Jedná se o „poučení“ stvrzené prohlášením a samozřejmě podpisem. Informovaný souhlas a poučení musí vždy předcházet vydání rozhodnutí ředitele školy. Tato příloha ještě více upevňuje práva rodičů a posiluje jejich zodpovědnost.

Graf: Rozpor mezi důležitostí legislativy a spokojeností jak na straně státu, tak na straně rodičů a nestátních neziskových organizací je bohužel stále značný. Alespoň to vyplývá z grafu, jež je součástí zprávy „Monitoring problematiky dětí se zdravotním postižením v ČR 2010“, který uskutečnila Nadace Sirius.

Bc. Ivana Skopalová

Výběr z Rejstříku škol a školských zařízení